Často skloňovanou frází v kurikulárních dokumentech, i na různých serverech a diskuzích, věnovaných problematice školství je něco ve smyslu „škola by měla v žácích probouzet kreativitu“, „rozvíjíme kreativní myšlení“, „tvořivost jako důležitá dovednost pro život“ …
Také já často podobná slova používám, když chci vysvětlit smysl iPadu jako nástroje pro tvorbu vlastního obsahu a „rozvoj kreativity“. I když sama, myslím, vnímám smysl těchto slov a jsem přesvědčená o jejich pravdě a významu, je pro mě někdy těžké najít správná slova při setkání s různými skeptiky a pochybovači. „Jen si hrajete, pro učení to nemá žádný význam.“ „Pro život jsou důležité jiné věci“ … Tak podobně znějí jejich slova. Psaní tohoto článku je pro mě cesta, jak zpracovat téma, o kterém přemýšlím a jak si srovnat myšlenky.
Jednou z rubrik na pravé straně našich stránek je právě kreativita a v tuto chvíli je u ní číslo 106. Sto šest příspěvků, které jsou o kreativitě ve škole. Práce s fotografiemi, tvorba knížek, rozmlouvaných obrázků, loutky, grafika, hra se slovy, textem, tóny a barvami, natáčení videí, kódování, hudební nahrávky, rozšířená realita, myšlenkové mapy a propojování toho všeho dohromady…
CO TO VŮBEC JE – KREATIVITA
Na stránkách Společnosti pro kreativitu ve vzdělávání jsem našla slova, která nejvíc odpovídají i mé představě:
- zvídavost (údiv a tázání, objevování a zkoumání),
- vytrvalost (zvládání nejistoty a potíží, odvaha být odlišný),
- představivost (zvažování možností, propojování informací, využívání intuice),
- disciplinovanost (zlepšování se, rozvíjení techniky, kritická reflexe),
- spolupráce (schopnost dávat a přijímat zpětnou vazbu, sdílení „výstupů“).
Kreativita má ve skutečnosti mnoho společného s učením i s inteligencí. Pokud kreativitu rozdělíme na její aspekty, tak zjistíme, že tyto aspekty se nápadně prolínají právě s dovednostmi a schopnostmi, které jsou pro vzdělávání stěžejní – klíčovými kompetencemi.
Čtu si tato slova a vím že podobné vlastnosti a kompetence se nerozvíjejí tím, jaký obsah ze školních osnov se probírá, ale tím, jaké činnosti žáci při jejich zkoumání vykonávají.
Přemýšlejme tedy dál o tom, jak jinak uchopit „látku ze školních osnov“. Ten placatý nástroj, který máme v ruce a také články v rubrice KREATIVITA nám s tím určitě pomůžou :).
Velkou inspirací a odpovědí na to, že učení může a má být zároveň kreativní hraní je i následující video. O projektu Creative Classrom Lab (více pod odkazem), jehož cílem je vytvoření modelových výukových modulů pro tablety a jejich následné vyzkoušení v hodině, vypráví Petra Boháčková. A já jsem strašně pyšná na to, že tato činorodá a inspirující dáma, která patří mezi přední „iPadí učitele“ u nás, publikuje své zkušenosti na iSEN webu.
Díky, Petro :).
A ještě jedna video-inspirace … Možná vám, stejně jako mě, pomůže nastartovat hlubší zamyšlení nad smyslem kreativity a srovnat si pro sebe argumenty, proč tento způsob výuky má ve škole své místo a jak s ním pracovat.
Video je v angličtině, proto pro zájemce přikládám také český překlad.
Nemůžete dělat svou práci podle hodnot jiných lidí. Nemluvím ani o tom, že byste měli následovat svůj sen. Nikdy jsem neměl rád význam této fráze. Snění je způsob zlehčování té posedlosti, která vede přes selhání, stejně jako přes úspěchy, jakoby bez snění mohlo být těžší se přes ně dostat. Pokud sníte, spíte a je důležité a nutné být vždy probuzeni pro své pocity, možnosti, ambice … Ale vy to také víte – pro vaši práci, pro vaši vášeň … každý den znovu začíná.
Malíři. Tanečníci. Herci. Spisovatelé. Filmaři. Je to stejné pro ně i pro nás všechny.
Každé kroky jsou první kroky. Každý tah štětcem je test. Každá scéna je lekce. Každý záběr je škola. A tak .. Ať učení pokračuje.
Dekuji velice za tento prispevek, uplne mi mluvi z duse. Vzdy se najdou relativiste, ci jini sebestredni, kteri dotceni skutecnosti, ze neco skveleho se nepoji jen s jejich jmeny, budou vse shazovat jako neoverene, neodborne, nevyznamne atd. Pokud by se ale mohli na tomto nejak prihrat, nebo svou osobou „odborne“ zastitit, hned budou hovorit jinak a tuto praci vychvalovat do nebes. Nazory techto jedincu, se tedy nelze rozhodne ridit. Vyvstava pak otazka, kde je ten operny bod pro nase smerovani a rozhodnovani. Verim, ze pravda je tim opernym bodem, a ze tato je objektivni skutecnosti poznatelnou rozumem. Tento zdravy usudek rozumu nam pak prisvedcuje nebo odpira v nasem konani. I klasicke vedni obory maji v sobe tento koren hledani pravdy a tak nelze prehlizet rady odbornych publici (zejmena zahranicnich), ktere uz na toto tema vznikly a zpusob teto prace opakovane potvrzuji. A na toto tema bude snad i dalsi prispevek, snad jiz brzy :-)