Je to skoro rok, co jsem publikovala článek o tom, jak jsem vybírala pro naši školu jednotný obrázkový komunikační systém.
Tento první krok nastartoval období dalších otázek, zkoušení, experimentování a studia mnoha materiálů a zdrojů. O shrnutí jsem se částečně pokusila ve své prezentaci na 1.národní AAK konferenci, která proběhla v říjnu v Praze. Pro zájemce nabízím své zkušenosti zde :)
Komplexní komunikační a organizační systém v naší škole využívá symboly Widgit a jeho obsahem je organizační a materiální složka a pedagogická složka.
Organizační a materiální složka (nastavení prostředí a pomůcky)
- vizualizace všech aktivit a činností – symboly jsou součástí informačního systému i vzdělávacích materiálů (označení místností, pomůcek, procesuální schémata, rozvrhy, jídelníček, pravidla třídy, práce s emocemi, výukové stránky, komunikační stránky a knihy, informační materiály …)
- metodická podpora k práci v systému AAK (materiály, postupy, jádrový slovník, podpora AAK specialisty)
- zaměstnanci mají k dispozici software pro tvorbu AAK materiálů (Symwriter, InPrint, komunikační aplikace GoTalk, Grid a PC program Grid3)
- žáci mají k dispozici papírové i technické komunikační pomůcky (komunikační lišty, stránky, knihy, zážitkové deníky, komunikační tlačítka, iPady s komunikační aplikací)
- zaměstnanci jsou podporování k prohlubování vzdělávání v oblasti AAK
Nutným krokem bylo sjednotit vzhled komunikačních tabulek a nastavení základního (jádrového) slovníku. Následující obrázek vysvětluje využití barevného kódování slov v komunikačních tabulkách, systém vychází ze zahraničních zkušeností.
Složitějším úkolem bylo vytipovat „jádrová“ slova (core words), tedy slova, která se v řeči vyskytují nejčastěji a se kterými by se děti měly seznamovat nejdříve. Ve světě existuje na toto téma množství výzkumů a zahraniční pedagogové tak mají velmi usnadněnou situaci. Mají k dispozici hotové materiály, včetně komplexní metodické podpory. U nás to tak bohužel není (a já si pořád kladu otázku – co dělají příslušné pedagogické fakulty a akademičtí pracovníci, součástí jejichž práce je právě výzkum?).
Vycházela jsem tedy z publikace Metody AAK od Jany Šarounové a hlavně ze zahraničních zdrojů, zejména anglicky mluvících zemí. Angličtina má samozřejmě jinou gramatiku, bylo tedy nutné výběr slov modifikovat pro naše prostředí.
Výběr nepovažuji vůbec za uzavřenou záležitost, stále ji konzultujeme a zkoušíme a určitě to ještě není konečná verze. Lišit se bude jistě i podle klientů, pro které základní slovník připravujeme.
aktualizace 3/2019
Na začátku mi pomohly otázky, které jsem si vloni položila. Některé už si mohu odškrtnout jako splněné, některé ještě ne … a už se vynořují další :). Třeba pomohou i někomu jinému.
- Funguje ve škole UCELENÝ KOMUNIKAČNÍ SYSTÉM (jednotné symboly a pravidla k používání AAK?)
- Vědí VŠICHNI zaměstnanci PROČ by měli AAK systém používat? (systém AAK je součástí filozofie školy)
- Tvoří si učitelé vlastní AAK materiály (rozvrhy, režimy, pracovní listy, tabulky pro výběr z možností, čtecí stránky …) nebo jen kopírují a tisknou jednotlivé symboly?
- Máme k dispozici odpovídající SOFTWARE, který nám usnadní práci?
- Mohou UČITELÉ SAMI využívat AAK software nebo ČEKAJÍ / MUSÍ ČEKAT, až jim materiály někdo vyrobí (logoped, AAK specialista ?…)
- Mají učitelé ZKUŠENOSTI a CHUŤ aby AAK software používali?
- Mají možnost SDÍLET hotové materiály mezi sebou? Dělají to?
- Vědí VŠICHNI zaměstnanci JAK by měli AAK systém používat?
- Je nastaven systém dalšího VZDĚLÁVÁNÍ a sdílení zkušeností? Odkud můžeme čerpat?
Ještě přidám inspiraci z prezentace Dorothy Fraser, členky výboru mezinárodní asociece pro augmentativní a alternativní komunikaci (ISAAC), jejíž rolí je sdílet povědomí o AAK a jejím užívání v zemích, kde se augmentativní a alternativní komunikace teprve rozvíjí. Její prezentace pro mě otevřela další oblasti AAK, které nutně musím prozkoumat :).
Infografika níže představuje model hodnocení škol podle kritérií, kterých by měly, vzhledem k podpoře komunikace pro všechny, dosáhnout. A nejedná se jen o školy speciální. Z komunikace podpořené symboly mohou mít užitek i další skupiny žáků – noví žáci, děti, které mají potíže s porozuměním, s problémem adaptovat se na změny, mají jiný rodný jazyk, omezené komunikační zkušenosti, potíže se čtením, se zapamatováním informací, problémy s dodržováním pravidel, sníženými kognitivními schopnostmi …
Kam byste se zařadili vy?
Článek je součástí série Komplexní podpora AAK
